V dnešním článku se dozvíte, proč vlastně advokacie vznikla, jak se postupně vyvíjela a čím vším si prošla. Advokacie pochází ze slova advocatus, které lze přeložit jako přivolaný, přičemž takto byl v rámci starověku označován přítel či zástupce znalý práva.
Nejprve tedy mohl právní pomoc vykonávat kdokoliv, a to i člověk bez kvalifikace, avšak postupem času došlo ke stanovení určitých podmínek, které byly a jsou řízeny zákony či právními normami. Při pohledu do minulosti zjistíte, že se tento post nejprve objevil v právu městském, v právu zemském až později.
K ohromnému zlomu došlo v rámci 17. století, kdy se v tomto neustále se rozvíjejícím oboru vyvinula dvě povolání. Jednalo se o prokurátora a advokát, přičemž větší pravomoci byli svěřeny do rukou prokurátorovi, jelikož advokát jen sepisoval jeho jednotlivá podání.
Od zmíněného století do konce milénia docházelo k mnoha proměnám, které na sebe úzce navazovali. To tedy znamená, že nejprve byl zaveden přesný počet advokátů, který byl následně rušen, pak obnoven a nakonec došlo k jeho úplnému zrušení. V rámci 18. a 19. století považuji za nejvýznamnější bod zavedení povinnosti splnění praxe trvající 2 roky spolu s doktorátem práv, přičemž na venkově bylo nutné předložit potvrzení fakulty o znalosti.
Jak již bylo řečeno, jedná se o služby, kde se podmínky nutné k jejich poskytování neustále pozměňovaly. Změny se týkají zejména občanství a délky praxe. Koncem roku 1849 byli stanoveny tři podmínky – přísaha, 7 let praxe a zápis do listiny advokátů.
Velmi zajímavé je také, že zprvu se tomuto povolání nemohli věnovat ženy, změna přišla až během 10. let minulého století. Co se týče doby, než se stal člověk úplným advokátem tak se v této době pohybovala v délce 3 – 6 let, přičemž její současné délka je 3 roky.
V průběhu války, Protektorátu Čechy a Morava a komunismu byl její výkon umožněn jen určitým lidem, což skončilo poté, co proběhla Sametová revoluce. Od doby, co se z naše státu stala Česká republika, jsou podmínky jasné – 3 roky praxe, vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru Právo a složení advokátní zkoušky. V současné době se tedy jedná o povolání, jenž je prováděno zejména za úplatu, a tím je označováno za svobodné povolání. Advokacie tedy není v současnosti podmíněna věkem, rasou či pohlavím.
Co se týče srovnání minulosti se současností, je nutné říci, že dříve se jednalo o povolání, které přinášelo osobě jej vykonávající prestižní postavení v rámci společnosti. V dnešní době to tak sice už úplně neplatí, avšak stále si advokátský stav zachovává určitou vážnost. A jaký je váš názor na advokáty?
